|
|
Stanovení ekotoxicity vybraných chemických látek s využitím řasového testu.
Kosárová, Hedvika ; Pavlovský, Jiří (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá ekotoxickou kyseliny 2-[(2,6-dichlorfenyl)anilin]benzen octové (diklofenak), kyseliny ??methyl-4-(2-methylpropyl)benzen octové (ibuprofen) a směsi diklofenaku s kadmiem s využitím řasového testu toxicity v souladu s ČSN EN ISO 8692. V teoretické části je popsána problematika léčiv v životním prostředí, dále charakteristika standardních řasových testů a alternativních testů. U všech realizovaných řasových testů toxicity byly jako testovací organismy použity zelené sladkovodní řasy Desmodesmus subspicatus. Pomocí těchto testů byly stanoveny hodnoty IrC50 pro standardní látku dichroman draselný, samotná léčiva diklofenak a ibuprofen a pro kadmium. Součástí práce je stanovení toxicity kadmia ve směsi s diklofenakem.
|
|
|
Příprava nanočástic a nanovláken s obsahem antimikrobiálních látek
Kubišová, Veronika ; Slaninová, Eva (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce pojednává o problému, kterým je nedostatečná současná terapie ran a představuje řešení v podobě krytů ran na bázi nanomateriálů. Konkrétně je zaměřena na vývoj a charakterizaci různých nanovlákenných materiálů s integrovanými liposomovými částicemi, které by mohly sloužit jako zdroj terapeutických látek a být využitelné právě v oblasti terapie ran. Rešerše v úvodní části práce byla nejprve zaměřena na zmíněný problém, kterým jsou nedostatky stávajících konvenčních obvazových materiálů. Nebyl opomenut ani popis lidské kůže z anatomického a funkčního hlediska, a ani samotný proces hojení ran. Představeny byly i různé typy krycích materiálů. Velká část však byla zaměřena na nanomateriály a jejich využití právě v oblasti terapie kožních poranění. Zmíněnými nanomateriály byly především liposomové částice a nanovlákna, neboť experimentální část práce byla zaměřena právě na tyto struktury. Popis se zabýval jak samotnou charakteristikou těchto struktur, tak i biopolymery použitelnými k jejich přípravě. Cílem však byla příprava nanovláken o obsahu liposomů, proto byl popsán způsob tvorby takových systému. Nedílnou součástí krycích materiálů jsou také různá terapeutika, zejména taková, která potlačí vznik infekce a sníží bolest v ráně, rešerše byla proto zaměřena na antibiotikum ampicilin a analgetikum ibuprofen. Experimentální část byla věnována samotné problematice výroby nanovláken s liposomy a také kvalitativnímu prokázání přítomnosti liposomů v elektrostaticky připravovaných nanovláknech. Vybranými polymerními složkami těchto systémů byl polyhydroxybutyrát (PHB) a želatina. Nanovlákna a liposomové částice (i kombinované liposomy s PHB) byly však nejprve připraveny v samotné formě a charakterizovány zejména z hlediska postupného uvolňování léčivých látek. Získané výsledky byly pak porovnány s výsledky dodávání terapeutik prostřednictvím kombinovaných nanovlákenných struktur s liposomy. U těchto kombinovaných struktur bylo cílem dosáhnout synergie v oblasti dodávání léčiv mezi těmito systémy. Snahou práce bylo vytvořit kryt z biomateriálů s řízeným uvolňováním léčiv. Léčivy obsaženými v těchto materiálech byl již zmíněný ampicilin a ibuprofen. Důležitou součástí práce bylo pak stanovení bezpečnosti připravených materiálů, testovány byly z hlediska cytotoxicity, kdy provedeným testem byl MTT test a LDH test. A samotná schopnost nanovláken v oblasti hojení ran byla pak sledována v rámci scratch testu neboli testu „hojení ran“. Na závěr práce jsou uvedena doporučení pro další práce, které na toto téma budou navazovat.
|
|
|
Stabilita huminových komplexů
Vlašicová, Silvie ; Smilek, Jiří (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na huminové kyseliny, jako aktivní složku půdní organické hmoty, a jejich interakce s vybraným léčivem Ibuprofenem. Náplní práce byla nejprve optimalizace metod stanovení léčiva v roztocích obsahujících huminové kyseliny. Následně byly provedeny adsorpční experimenty, které poskytly informace o účinnosti adsorpce v závislosti na koncentraci Ibuprofenu. Desorpční experimenty pak byly využity ke stanovení stability komplexů huminových látek s Ibuprofenem, resp. podílu mobilní a vázané frakce Ibuprofenu v připravených komplexech.
|
|
|
Removal efficiency of selected drugs by various sorptive materials from water
Štofko, Jakub ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
This thesis deals with sorption of selected drugs from model water by various sorption materials. Contamination of water resources by the pharmaceutical industry is a major problem today. Wastewater treatment plants, whose technological processes are unable to completely remove them, have a significant share in the penetration of these substances into the environment. At present, attention is paid to alternative materials that are capable of eliminating these substances. One of the potential sorption materials is biochar as one of the main pyrolysis products. This work focused on the assessment of the sorption properties of the different types of biochar and commercially used active charcoal. The sorption properties of the individual materials were compared with respect to the non-steroidal anti-inflammatory substance ibuprofen and the sulphonamide antibiotic sulfamethoxazole. The results of vial experiments were analysed on a liquid chromatograph with mass detection.
|
|
|
Studium sorpčních vlastností mikroplastů
Hlaváčková, Hana ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
V současné době je snaha nahradit konvenční plasty biodegradabilními produkty, které budou mít schopnost zastoupit tyto látky. Jedním z případných, v současnosti detailně studovaným biologicky odbouratelným plastem, je i poly(3-hydroxybutyrát), který je produkován bakteriemi. Tato bakalářská práce se zabývá sorpcí vybraných látek na mikročástice poly(3-hydroxybutyrátu). Pro tuto práci byly vybrané látky, jejichž kontaminace vodních zdrojů představuje v dnešní době markantní problém. Konkrétně byly studovány sorpce nesteroidní protizánětlivé látky ibuprofenu, triazolového fungicidu tebuconazolu a nejrozšířenější drogy kofeinu na PHB částice, které velikostně spadají do skupiny mikroplastů. K analýzám byla využita metoda kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí.
|
|
|
Huminové látky jako aktivní nebo pomocné farmaceutické ingredience
Blahuš, Petr ; Kalina, Michal (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním vlivu lignohumátu draselného na rychlost transportu analgetických léčiv přes syntetickou Strat-M® membránu. Pro zkoumání přestupu těchto látek byla použita vertikální difuzní cela, výsledné vzorky byly analyzovány pomocí UV-VIS spektrometru a HPLC. Cílem celé práce bylo optimalizovat proces přípravy difuzních cel, porovnat rychlosti transportu čistých aktivních látek a aktivních látek s přídavkem lignohumátu draselného a porovnat propustnost Strat-M® membrány s modelem prasečí kožní membrány, která byla použita v diplomové práci, na kterou tato studie navazuje. Hlavním zjištěním bylo, že lignohumát výrazně zpomalil transport aktivních látek přes membránu.
|
|
|
Vybraná léčiva ve zdrojích pitné vody a možnosti jejich odstranění adsorpcí
Lukášová, Daniela ; Ilavský,, Ján (oponent) ; Kyncl, Miroslav (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá výskytem vybrané skupiny léčiv ve zdrojích pitné vody a jejich následným odstraněním. V práci jsou uvedeny informace o výskytu léčiv v životním prostředí, jejich spotřeba v posledních letech a jejich rozdělení do různých skupin. Dále jsou popsány různé možnosti vodárenských procesů, které léčiva z vody odstraňují. Pro experimentální část disertační práce byla jako odstraňující proces zvolena adsorpce na vybraných sorpčních materiálech. Odstraňování léčiv z vody bylo prováděno dvěma způsoby, a to statickou a dynamickou zkouškou. Na závěr práce jsou vyhodnoceny účinnosti sorpčních materiálu a další parametry související s adsorpcí.
|
|
|
Interakce farmak s huminovými kyselinami
Libiger, Jan ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Bakalářská práce byla zaměřena na interakci farmak s huminovými látkami, jenž jsou součástí organické půdní hmoty, takže by výsledky mohly pomoct v pochopení chování farmak v půdě i dalších přírodních systémech. Byla vybrána 3 léčiva a jako sorbent huminová kyselina, jenž byla vyextrahována z ligninu, u niž předpokládáme že je stejná, jako ta v organické půdě. Na základě porovnání výsledků měření pomocí metody UV-VIS bylo určeno, kolik je schopna kyselina daného léčiva absorbovat a kolik ho zase uvolní zpět do vody. Teoretická část nám poskytuje informace o organické půdní hmotě, huminových látkách, léčivech jako je ibuprofen, sulfametoxazol nebo sulfapyridin, dále se zabývá metodami stanovení.
|
|
|
Interakce léčiv s půdní organickou hmotou - kalorimetrická studie
Papko, Nadezhda ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium interakcí půdní organické hmoty s vybranými léčivými látkami pomocí izotermické titrační kalorimetrie. V rámci experimentu byly použity dvě fulvinové kyseliny a léčiva: ibuprofen, sulfapyridin a diklofenak. Náplní práce bylo vyzkoušet danou metodu pro studium interakcí mezi fulvinové kyselinami a léčivými a optimalizovat ji pro konkrétní huminé látky a léčiva. Izotermická titrační kalorimetrie zahrnuje v sobě možnost stanovit velmi důležité termodynamické parametry, které se v průběhu měření bakalářské práce podařilo určit. Hlavním cílem bylo proměřit a posoudit, zda interakce probíhají a jaké jsou při nich tepelné efekty.
|
|
|
Chirální analýza residuí léčiv v odpadních vodách
Svobodová, Dagmar ; Opatřilová, Radka (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
V teoretické části se tato práce zabývá stručným popisem chirality se zaměřením na chirální léčiva. Popisuje jejich chování v lidském organismu, jejich absorpci, distribuci, metabolismus i vylučování. O osudu chirálních léčiv v životním prostředí toho dosud není mnoho známo, známe-li však chování enantiomerů léčiv v určitém biologickém systému, je poté možné alespoň přibližně předpovídat rizika jejich přítomnosti v životním prostředí. Výskyt chirálních léčiv je popsán v kapitole, která v sobě shrnuje poznatky o dosud provedených chirálních analýzách v odpadních i povrchových vodách a enantioselektivní toxicitě chirálních léčiv. Další část se věnuje popisu léčiv ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek a jejich výskytu v životním prostředí. V experimentální části práce byly optimalizovány chirální HPLC metody pro analýzu ibuprofenu a ketoprofenu na koloně Chiralpak AD. Enantioselektivní metoda pro naproxen nebyla vyvinuta, protože nebylo dosaženo reprodukovatelné separace enantiomerů. Optimalizovaných metod bylo poté využito pro analýzu vzorků z čistírny odpadních vod v Brně-Modřicích.
|
host ::
RSS.